Kachlové sporáky (Krby a kamna) / Akumulační systémy /  

Čím a jak topit

  Všechna námi dodávaná topidla jsou určena pro spalování kusového dřeva, některá i dřevěných lisovaných briket. Používání jiných paliv je v krbech, kamnech, sporácích a pecích porušením záručních podmínek a uživatel se vystavuje riziku, že své topidlo poškodí dokonce neopravitelně.

Proč topit dřevem?

I nadále zůstává dřevo hlavním palivem pro kamna a krby. Na rozdíl od uhlí, plynu a oleje je dřevo považováno za nahraditelný, biogenní zdroj energie. Při spalování suchého dřeva se do vzduchu uvolňuje stejné množství oxidu uhličitého jako při jeho tlení v lese. Oxid uhličitý je v procesu fotosyntézy dorůstajícího lesa znovu přeměňován na kyslík, jedná se tedy o jakýsi uzavřený koloběh. Palivové dřevo proto bylo označeno emisní známkou „nula“, jinými slovy je považováno za zvlášť ekologické.

V moderních kamnech a krbech s vhodnou technikou spalování unikne nevyužito komínem jen velmi malé množství tepla. U čerstvě poraženého stromu činí obsah vody asi 50% váhy jeho dřevní hmoty. Před využitím jako paliva se musí vysušit. I po dvouletém uskladnění obsahuje ještě 15 až 20 váhových procent vody. Z hlediska spalování je však už pokládáno za suché a lze ho k topení použít.

Výhřevnost palivového dříví je při srovnání s jinými palivy vynikající. Topí-li se dřevem efektivně, může nahradit jiná, dražší paliva. Např. 1 m3 vysušeného listnatého dřeva nahradí 200 litrů topného oleje nebo 5 qm koksu nebo 7 – 8 qm briket. Výhřevnost dřeva je dána druhem dřeva; je tím vyšší, čím je dřevo sušší, čím je větší jeho hustota a čím více ligninu a pryskyřice obsahuje.

 

Dehet - nepřítel pro Vaše krbová kamna
   Nejzávažnější a skutečně neopravitelnou vadou je zadehtování topidla, kouřové cesty a komínu. Dehet je směs organických látek, které kondenzují při ochlazení plynu na teplotu okolí a při spalování dřeva jde mimo jiné i o kyseliny.

Tato černá hmota za tepla podobná asfaltu ulpívá na teplosměnných plochách, stěnách topeniště a akumulačních tahů, vnitřních stěnách kouřovodů, v komínovém průduchu.

Odstranění dehtu není prakticky možné jinak než vyhořením s tím, že jeho zápalná teplota je 400-900 °C (dle druhu). Z toho vyplývá, že je-li dehet usazen mimo oheň (např. v kouřovodu nebo v komíně), už nikdy se ho nezbavíme! Hromadění dehtu má za následek postupné zhoršování tahu a zvyšování rizika komínového požáru, topidlo i mimo provoz nepříjemně zapáchá. Dehet způsobuje velmi rychlou korozi kovových částí a napadá i materiály použité k vyzdívce topeniště a kouřových cest.
 

Sušení dřeva = spousta energie zdarma
   Zásadní podmínkou pro zamezení vzniku dehtu je topení SUCHÝM DŘEVEM.

Když říkáme DŘEVEM, myslíme tím štípaná polínka o délce vhodné pro konkrétní topeniště (obvykle 33 cm, u velkých ohnišť až 50 cm, u kachlových sporáků kolem 25 cm). A když říkáme SUCHÝM, myslíme tím dřevo kácené před 2ma až 3mi roky, po celou dobu uložené pod větraným přístřeškem na roštu. Dřevo je jediné běžně dostupné palivo, jehož hodnotu si sami naprosto bez práce dokážeme několikanásobně zhodnotit. Když dnes nakoupíme letos kácené dřevo a vhodně jej uložíme, máme za dva až tři roky palivo, jehož výhřevnost a tím i reálná tržní (a samozřejmě také užitná) hodnota je dvakrát vyšší.

Tabulka výhřevnosti dřeva

Uvedení nového topidla do provozu
   Nové topidlo je možné poprvé natápět až po cca dvou až třech týdnech* prostého vysoušení tzv. volně vázané vody a to s otevřeným přívodem vzduchu, kdy komín vodu (resp. vodní páru) přirozeně odvětrává. První přiložení by mělo proběhnout jen menší dávkou suchého měkkého dřeva, které rychle vyhoří a vnitřní plochy topidla ohřeje jen zlehka (na plášti se teplota vůbec neprojeví).

Každé individuálně stavěné topidlo obsahuje totiž také vodu chemicky vázanou, která se uvolní až s určitým reakčním teplem. Pokud je této vody uvolněno příliš mnoho najednou, může dojít k její expanzi a vzniku vnitřních prasklin.
POZOR: Velmi důležité je zajistit pro schnutí podmínky, především pokojovou teplotu. Topidlo nesmí být v žádném případě během schnutí vystaveno teplotám pod 15 °C - voda se neuvolňuje a pojiva nevytvrzují.

* Týká se topidel s velkým obsahem vody, tzn. kachlových kamen stavěných starou technologií "na hlínu" a kachlových sporáků. Kamna a krby stavěná moderními postupy, kdy je obsah vody v pojivech minimální, mají dobu přirozeného schnutí 7-14 dní.

Zatápění ze studeného stavu
   Zatápění do vychladlého topidla je vždy problematičtější, než další přikládání. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat momentálnímu tahu komínu, tedy počasí, intenzitě a směru větru apod.

Toto zatápění by mělo být provedeno ideálně měkkým dřevem pro snadnější start a rychlé vytvoření žhavého pokladu na dně topeniště. Je třeba počítat s tím, že u akumulačních topidel zůstává minimálně první dávka paliva téměř nevyužita v tom smyslu, že se nutně neprojeví na plášti topidla. Přímotopná topidla (např. teplovzdušné krby) předají výkon už během první dávky i při roztápění ze studeného stavu.

Zatápění a přikládání do teplého topidla
   Již nastartovaný krb nebo kamna umí i z malé vrstvy žhavých uhlíků pouhým otevřením spalovacího vzduchu na maximum vytvořit dostatečnou teplotu pro zapálení nové dávky paliva. Při roztápění by měla být první dávka opět v podobě třísek měkkého dřeva (cca 0,5 kg), při přikládání potom už běžná štípaná polínka o doporučeném rozměru. Interval přikládání předepisuje návod k obsluze a je zcela závislý na zvolené akumulaci a požadovaném hodinovém výkonu.
 

Tabulka nákladů na vytápění

(zdroj: www.burnet.cz)

Nabízíme nejen výrobu a prodej kachlových kamen, krbů a sporáků, ale také profesionální služby v oblasti jejich rekonstrukcí, oprav a přestaveb.